Samec a samice králíka

Králíci v páru: Jak zajistit spokojené soužití

Králíci jsou fascinující společníci s bohatým sociálním životem. V přírodě žijí v komplexních podzemních koloniích, kde panuje přísná hierarchie a vzájemná závislost. Tato sociální vazba jim poskytuje pocit bezpečí, a proto se ani na pastvu nevydávají sami. Péče o srst, společné hry a vzájemná blízkost tvoří základ jejich spokojenosti. Ztráta skupiny je pro králíka traumatizující, činí ho zranitelným a nešťastným. Proto se doporučuje chovat králíky minimálně v páru, pokud k tomu máme podmínky.

Pro začínající chovatele však platí pravidlo opatrnosti. Zpočátku je rozumnější pořídit si jednoho králíka a soustředit se na jeho správnou výchovu a pochopení jeho potřeb. Teprve po zvládnutí jeho prvotní péče a překonání pubertálních výstřelků je vhodné zvážit pořízení druhého králíka. V takovém případě je ale klíčové věnovat novému zvířeti dostatek pozornosti, aby se mu vynahradila absence dalšího druha. Myšlenka, že osamocený králík bude přítulnější a více se naváže na člověka, nemusí být vždy pravdivá. Přítulnost je spíše otázkou individuality a povahy samotného zvířete.

Na druhou stranu, radost z pozorování dvou spokojených ušatých kamarádů často převažuje nad případnými starostmi. Je však naprosto zásadní si uvědomit, že dva králíci nesmí sdílet jednu klec, a to ani v případě, že si na první pohled výborně rozumí. Vždy se může objevit moment nesvárů, a pokud druhý králík nemá kam ustoupit, hrozí vážná zranění, v krajních případech i smrt. Proto je nezbytné mít k dispozici druhou klec a pro společné aktivity prostornou ohrádku nebo bezpečný prostor v bytě.

Je třeba počítat také s dvojnásobnými náklady na krmivo, vakcinaci a případnou veterinární péči, která může dosahovat tisícových částek. Neméně důležité jsou i aspekty jako značkování a falešná březost. Nekastrovaní samci i samice mohou značkovat své teritorium močí a trusem. U samic může přítomnost samce vyvolat falešnou březost. Kastrace je účinným řešením těchto problémů, i když u značkování trusem nemusí být stoprocentní. Před pořízením dalších králíků je proto vhodné mít vytvořenou finanční rezervu.

Výzvy a strategie seznamování králíků

Každý králík má svou noru, kam ostatní obvykle nevpouští. Při seznamování nového králíka je třeba s tímto faktorem počítat. Neočekávejte, že se domácí králík setká s novým kamarádem s jásotem. Představte si, že by se k vám domů nastěhoval cizí člověk s příkazem stát se nejlepšími přáteli. Králíci se také musí vzájemně poznat a ujasnit si svou pozici. Seznamování může být zdlouhavý a náročný proces.

Člověk, jakkoli se snaží, nemůže plně nahradit společníka stejného druhu. U některých jedinců ani trpělivé seznamování nepřinese kýžený výsledek a nového králíka nepřijmou. Někdy si dva králíci prostě "nesednou", zvláště pokud jsou oba dominantní a žádný se nechce podřídit.

Ideální věk pro seznámení

Nejlepší je seznamovat králíky před dosažením pohlavní dospělosti. V ideálním případě by měli být přibližně stejně staří, nicméně je možné seznamovat i staršího s mladším. Pořídit starému králíkovi jako kamaráda právě odstavené mládě se nedoporučuje. Starší jedinec by mohl mladšího utiskovat a ubližovat mu, přičemž mládě se neumí bránit.

Karanténa a první kroky

Nového králíka je vhodné podrobit minimálně měsíční karanténě. Je možné, že se i na první pohled zdravé zvíře projeví příznaky nemoci až po několika dnech. Během karantény je vhodné provést rozbor bobků na parazity a zajistit očkování, pokud není již provedeno.

Seznamování by mělo probíhat na neutrálním území, které žádný z králíků nezná. Prostor by měl být dostatečně velký a bezpečný - odklidit je nutné všechny kabely, květiny a jiné předměty, které by mohly být poškozeny nebo způsobit zranění. Stejně tak je třeba zatarasit všechny skuliny.

Pro zpříjemnění prvních chvil lze na zem poházet pamlsky a zeleninu, protože společné krmení uklidňuje. Dále je vhodné umístit do prostoru průchozí skrýše s více východy, aby se králíci mohli navzájem vyhnout.

Techniky seznamování

Před vlastním setkáním je dobré srst nového králíka potřít podestýlkou z toalety domácího králíka, aby získal známý pach. Následně lze králíky pustit k sobě. Očekávejte spíše ujasňování hierarchie než okamžité přátelství. Dominantnější jedinec může obskakovat druhého, což signalizuje podřízenost.

Pokud se králíci perou, nezasahujte, dokud nedochází k vážným zraněním. V případě nutnosti je od sebe oddělte pomocí pracovních rukavic, rozprašovače s vodou nebo smetáku. Po krátké pauze můžete seznamování zkusit znovu.

Během seznamování je běžné značkování močí a bobky, neboť se králíci snaží přeznačkovat cizí pach. Ideální stav nastává, když králíci vedle sebe klidně leží, společně žerou a vzájemně se čistí.

Pokud se toto spojenectví úspěšně osvědčí po celý den, lze je přesunout do společného výběhu. V případě, že domácí králík zná tento prostor, je vhodné jej upravit - například otřít podlahu octem a přeskládat vybavení, aby si své teritorium nezačal bránit. Zejména samičky bývají teritoriální.

Pro tvrdohlavé jedince může být řešením seznamování v přepravce během krátké jízdy, která je rozptýlí a sníží napětí.

Potenciální problémy a náhradní řešení

V případě, že se seznamování nepodaří, je nezbytné mít připravené náhradní řešení, aby nedošlo k úhoně ani jednoho králíka. Každý by měl mít své bezpečné bydlení a být stejně dobře postaráno.

Pohlaví a rozmnožování

Na první pohled se může zdát spojení samce a samice jako ideální. Vzhledem k jejich přirozenému reprodukčnímu potenciálu je však toto smýšlení zavádějící. Králíci jsou v přírodě nízko v potravním řetězci, což je nutí k rychlému rozmnožování. Samice má dokonce dvojitou dělohu, což umožňuje další oplodnění i během březosti.

V přírodě jsou podmínky pro rozmnožování omezené, na rozdíl od domácího prostředí s celoročním teplem, dostatkem potravy a absencí predátorů. Králíci jsou tak přirozeně naprogramováni k neustálému množení.

Pokud samice přijde do kontaktu s nekastrovaným samcem, může být březí celoročně, a to i dvojitě, což ji fyzicky vyčerpává a může vést až k úmrtí. Proto je klíčové zajistit, aby spolu nekastrovaný samec a samice nesdíleli společný prostor. Pokud si pořizujete pár, je nezbytná kastrace nejpozději v šesti měsících věku.

Důležité: Nikdy nepřipouštějte králíky neznámého původu nebo s viditelnými vadami, které by se mohly přenést na potomstvo. Zodpovědný chov je základem pro zdravou populaci.

Králíci: Zajímavosti a specifika pohlaví

Je známo, že samice králíků mohou být náladovější než samci. Značkování teritoria však provádí obě pohlaví, ať už močí, nebo trusem.

Rozpoznání pohlaví

Správné určení pohlaví vyžaduje jemnou manipulaci. Přiložte ukazováček na kořen ocasu a palcem jemně zatlačte v oblasti pohlavních orgánů. U dospělých jedinců i mláďat je možné pohlaví rozpoznat.

Názvy pro králíky

Specifické označení samce a samice králíka není zcela jednotné. Samec může být nazýván kotrňák, micák, kuták nebo cupák. Pro samici existují názvy kotrna, micka či cupka.

Králík domácí: Samec, samice a mláďata

Nejlépe se obvykle snáší samec se samicí, avšak obě zvířata musí být kastrovaná. V opačném případě dochází k nežádoucímu rozmnožování.

Březost a péče o březí samici

Březost králice trvá obvykle 28 až 35 dní. Během březosti se samice mohou měnit v povaze - některé jsou přítulnější, jiné naopak náladovější. Připravují si hnízdo a mohou mít tendenci si stavět nové, jinde než určené. Je lepší jim ponechat volbu místa, aby nedošlo ke zbytečnému stresu.

Geneticky jsou králice opatrné a ke hnízdu by neměly vést žádné stopy. Den před porodem může samice přestat jíst. V období březosti se doporučuje přidávat do krmiva lněné semínko, které může usnadnit porod. Zhruba 75 % hmotnosti plodu narůstá ve čtvrtém týdnu březosti.

Kosti králíčat se nejintenzivněji vyvíjejí v prvním měsíci života, kdy je důležitý zvýšený příjem vápníku, fosforu a vitamínu D.

Přípravy před porodem:

Porod a péče o novorozená králíčata

Samice si do hnízda natrhá vlastní chlupy a porodí do něj mláďata. Mláďata olíže, očichá a případná mrtvá odstraní nebo pozře. Hnízdo upraví a odpočívá opodál.

Po porodu je samice velmi žíznivá. V případě stresu, špatné výživy nebo špatného zacházení může samice požírat mláďata. Někdy se mláďata rodí mrtvá a samice se je snaží odstranit.

První porody mohou být problematické - úmrtí mláďat udušením, roztažení po místnosti stresem, odmítnutí mláďat. U mladých samic jsou první porody často neúspěšné.

Důležité: Březí králice se nedoporučuje očkovat, cestovat s nimi nebo je vystavovat stresu.

Kojení a odstav

Prvních pár dní má samice mlezivo. Nejvíce mléka produkuje 21-28 dní po porodu. Zvýšený příjem bílkovin a dostatek vody jsou v tomto období klíčové.

Kojení probíhá většinou jednou denně, nenápadně, trvá 2-5 minut. Zbytek dne je samice mimo hnízdo, občas zkontroluje mláďata.

Pozor: Nikdy nehrabte do hnízda a nemanipulujte s mláďaty, zejména v prvních třech dnech. Mohlo by to být vnímáno jako ohrožení hnízda a samice by mohla mláďata ušlapat.

Pro kontrolu života a nakrmenosti mláďat lze opatrně fouknout do srsti nebo prstem odhrnout chlupy a dotknout se jich. Nakrmená králíčata se zavrtí a hledají matku, nenakrmená naříkají a mají propadlá bříška.

Mláďata se odstavují od matky ve věku 6 až 8 týdnů.